Internet, technologický vývoj a trauma

Proč je v dnešní době důležité tyhle otázky propojit? 

V dnešní době postupuje technologický vývoj téměř explozivně. Digitalizace pracovního světa, průmysl 4.0, robotizace, umělá inteligence a transhumanismus (propojení mezi člověkem a strojem) patří mezi hlavní klíčová slova. 

Na jednu stranu má každý nový vývoj potencíál přispět k léčení traumatu. Na druhou stranu mohou mít nové technologie účinek, který individuální a společenské trauma ještě posílí tím, že ještě zhoršují přehnané nároky, polarizaci a fragmentaci. A mohou dokonce vytvořit nová traumata, individuálně i kolektivně. 

Možná se právě nacházíme na křižovatce. Žádá se od nás jako od lidstva, individuálně a kolektivně, abychom podpořili směr technologického vývoje, který povede k větší udržitelnosti a lidskosti, a ne k “degradaci člověka”, jak to nazývá Tristan Harris. “Degradace člověka” je kombinace negativních účinků digitální technologie na lidi a společnost. 

Používáme jako lidé technologii pro svou evoluci a činíme z ní svého partnera – nebo nás technologie ovládá? 

Technologický vývoj kolektivní trauma zviditelňuje

Jako celek je internet zásadním příspěvkem k evoluci, a otevřel revoluční nové možnosti komunikace. Thomas Hübl to nazývá “externí mozek lidstva”. Tento vnější vývoj odráží vnitřní potenciál lidské bytosti. Okruh prostředí, ze kterého můžu získávat informace, se naprosto odpoutal od mé geografické polohy, a rozšířil se na celý svět. Nové struktury a možnosti získávání kontaktů a informací, které se na základě toho objevují, se dostávají do napětí a konfliktu se starými, existujícími hierarchickými strukturami, které taktéž souvisejí s koncentrací moci. Díky tomu se také vzorce kolektivního traumatu stávají jasnějšími. 

Kolektivní trauma je tendenčně neviditelné. Pokud je obzvláště hluboko zasazené a dlouhotrvající, a pokud působilo několik generací, tak zformovalo kulturní a společenské struktury, do kterých se rodíme. Naše prostředí, které je tímto způsobem utvářené, nám potom připadá “normální”. Trauma je skryté a často se dá vnímat a zažívat jen prostřednictvím určitých symptomů a účinků. 

Skrze rostoucí soudržnost může být kolektivní trauma díky vývoji tohoto “externího mozku lidstva”, internetu, s jeho novými a inovativními způsoby propojování, mnohem viditelnější. Kvůli rostoucí soudržnosti začíná být možné vnímat oblasti, kde převládá nesoudržnost. Rostoucí propojování lidí a informací vede k tomu, že je najednou možné více vnímat izolované části kolektivu, které se objevují.  Struktury cross-networkingu a swarm-networkingu jsou výzvou pro staré hierarchické struktury a vytvářejí dojem ohrožení. Vyšší stupeň propojení vynáší to, co je nepropojené, na světlo. Transparentnější proud informací detekuje méně transparentní oblasti a instituce společnosti. 

Možnost retraumatizace skrze nové technologie

Rychlost přenosu dat se neustále zvyšuje. Čím dál větší objemy dat se ženou stále rychleji celou sítí. Je vaše tělo stále ještě synchronizované s množstvím informací, které konzumuje váš intelekt? Vytváří to víc tlaku na nervovou soustavu. Nervová soustava zdravého člověka dokáže tenhle tlak zpracovat a transformovat ho na vývoj a evoluci. Ale pokud je přítomné trauma, má to vedlejší účinky: disociace, vyhoření, pocit přepracování, stresu, strachu a odtělesnění. 

Velká část obsahu, který se po celém světě rozesílá zpravodajskými kanály, má traumatický obsah, a může způsobit retraumatizaci, pokud k tomu má člověk sklony.  

Z internetu se může stát závislost (závislost na online hrách je dnes již oficiálně uznávanou chorobou a závislost na internetu a mobilu jsou také popisovány jako choroby). 

“Nikdy předtím nebylo tak jednoduché utéct od sebe sama.” – Thich Nhat Hanh (na téma nových technologií)

“Ekonomie pozornosti” se přidává k traumatickým symptomům

Tristan Harris se spojil s Festivalem Oslavy Života 2019 kvůli konverzaci s Thomasem Hüblem. 

Středem této diskuse učinil koncept “ekonomie pozornosti”. Hojnost informací v dnešní informační společnosti vytváří nedostatek jinde: v pozornosti, která je ke zpracování těchto informací potřeba. Pro společnosti, jejichž business model spočívá na přitahování pozornosti svých zákazníků, to znamená, že se z čím dál vzácnější pozornosti stává komodita, o níž všichni soupeří. 

Harris pracoval několik let jako etický designér pro Google, kde ho nazývali “svědomím” této společnosti. Zabýval se morální zodpovědností technických společností a dospěl k závěru, že jejich business model nevede k posílení naší inteligence, ale k zkoumání a využívání našich slabostí pro své vlastní účely – což má vážné následky. 

Množství sebevražd teenagerů před rokem 2010 v USA klesalo, a teď stoupá o 17 procent! Harris tohle vidí v kontextu rozvoje sociálních médií a jejich vlivu na mladé lidi. 

Poté, co se v Googlu jeho snaha ovlivnit společnost směrem k etičtějším standardům nesetkala s úspěchem, tuto společnost opustil a založil “Centrum pro humánní technologii”. 

S 2,45 miliardami aktivních uživatelů měsíčně k třetímu čtvrtletí roku 2019 je Facebook největší světovou sociální sítí. Má sféru vlivu větší než křesťanství. Ačkoliv je jeho používání zdarma, uvažuje se, že hodnota společností jako Facebook sahá do řádu miliard. Jak je to možné? Tuto hodnotu tvoří vaše data a data mnoha ostatních uživatelů. Říká se, že data jsou zlatem digitálního věku. Vynořil se nový trh, který má hodnotu miliard. 

A jak platformy jako Facebook, Youtube, Instagram a Co. získávají data? Tím, že vás povzbuzují v tom, abyste tam trávili víc a víc času. Rozpoutal se tvrdý boj o pozornost. Za tímto účelem se provádí výzkum, které mechanismy jsou nejúspěšnější. Jakým nejlepším způsobem přechytračit nevědomí uživatele a využít spouštěče, které přitáhnou pozornost? 

Čím více traumatu, tím více záchytných bodů pro manipulaci a takovéto útoky. Tyto strategie těží z toho, že většina lidí si myslí, že je vůči manipulaci imunní. 

“Tyto platformy oslovují část lidského mozku – také známou jako plazí mozek – která je zodpovědná za emoce, závislostní chování a touhy.” – Elayne Safir, Interface Designer

Je to také otázka využívání sofistikovaných, vysoce manipulativních technik, které sdělují určité, často politické, informace a přinášejí je specifickým cílovým skupinám. 

“Jde o únos našeho vědomí,” říká Harris. “Technologie určuje, co si dvě miliardy lidí každý den myslí a čemu věří.”

Podle Harrise se z tohohle nyní stala významná hrozba pro demokratické struktury, volby a společenskou soudržnost. “Ekonomie pozornosti trhá naši společnou sociální strukturu na kusy.”

Co může každý z nás udělat pro to, aby minimalizoval útoky na naši pozornost? 

  • Uvědomte si, že se s vámi manipuluje. 
  • Začněte být vědomější. Čím jsem vědomější, tím méně reaguji na mechanismy, které cílí na mé nevědomí. 
  • Méně je více: Vezměte si zprávu ze zpravodajství (z novin, aplikace nebo internetu) a rozjímejte o ní v rámci meditace. Pozorujte, co se děje ve vašem těle, ve vašich myšlenkách a pocitech. (Podívejte se na Cvičení Pět minut denně – níže pod Zdroji)

Tipy Tristana Harrise pro mobilní telefon (jak zastavit stimulaci stresu a minimalizovat vliv na nervovou soustavu)

  • Přepněte si displej telefonu na černobílý (barvy, obzvláště červená, jsou spouštěčem).
  • Nastavte si telefon na tichý režim.
  • Vypněte si všechny notifikace, které jsou generovány stroji a algoritmy, a pusťte k sobě pouze ty, které přicházejí od skutečných lidí.

Vstupujte na internet pomocí služby VPN (tyto Virtual Private Networks – virtuální soukromé sítě chrání a anonymizují vaše osobní data). 

Co můžeme udělat – jako společnost

Ze všeho nejdříve je důležité jasně identifikovat problémy. To, co je potřeba, je bez zastírání se podívat na degradaci člověka, degradaci lidského aspektu při vývoji nových technologií, což už se nějakou dobu děje, a na změny kulturního klimatu, které to spustilo. 

Jako společnost můžeme: 

  • Podporovat kulturní probouzení a aktivně přispívat společnosti
  • Zajistit, aby se vědomosti o traumatu staly přirozenou součástí technologickéhéo rozvoje
  • Podpořit společnosti, které lépe zacházejí se soukromím
  • Apelovat na morální zodpovědnost těch lidí, kteří pracují v technických společnostech
  • Dopracovat se k vývojářům, jejichž závazkem bude pomáhat lidem lépe trávit čas, namísto aby trávili více času manipulativními technikami
  • Pomáhat, aby prorazily nové etické standardy

Výhled

“Nejzazší svobodou je svoboda mysli, a my potřebujeme technologii, která je na naší straně a pomáhá nám žít, cítit, myslet a jednat svobodně.” – Tristan Harris

“Předjímáme svět, kde technologie podporuje náš společný blahobyt, smysluplnost, demokracii a schopnost vypořádat se s komplexními globálními výzvami.” – Centrum pro humánní technologii

“Skrze Celosvětovou síť jsme vytvořili vnější projev své vnitřní architektury. Vytvořili jsme globální mozek. A díky tomuto globálnímu mozku máme nyní perspektivu, nové vědomí lidstva a světa. A z toho důvodu věřím, že je nyní digitální obnovení možné. Pokud využijeme technologie k tomu, aby nám pomohly integrovat trauma, máme velice mocného partnera. Když používáme technologii a vyvíjíme technologii, zároveň jsme informovaní o traumatu a bereme tento faktor traumatu v potaz, věřím, že můžeme doslova ozdravit trauma ve světě. 

A tohle znamená, že se můžeme vyznat v digitálním věku a procházet jím s vědomím a spřízněností. Můžeme rozšířit svou kapacitu se vztahovat, když píšeme email, když posíláme textovou zprávu, když postujeme na sociální média. Že tito lidé nejsou někde tam venku, ale že se k nim ve skutečnosti vztahujeme a cítíme je, jako by s námi byli v téhle místnosti. A věřím, že tohle opět vytváří takový efekt, že se z kyberprostoru stává vřelý, důvěrný a spřízněný internet. Takže se technologie stává rozšířením naší schopnosti se vztahovat, a protože vztah je faktor číslo jedna při léčení traumatu, tak věřím, že když je technologie naším partnerem, nemůžeme jen integrovat individuální traumatizaci, ale také kolektivní trauma na světě.” – Thomas Hübl

Ina Krause

Zdroje: 

Hovor mezi Tristanem Harrisem  Thomasem Hüblem

31. června 2019, Festival Oslavy života v Německu

Gegen die Macht des Reptiliengehirns” – Eike Kühl, ZEIT Magazine online, 11. března 2018

Video “Trauma technologie” – TED přednáška Thomase Hübla

Video “Cvičení Pět minut denně” – Kontemplační cvičení pro globální občany, Thomas Hübl

Video “Internet a lidské vědomí” – Thomas Hübl