Jak jsem uváděl, v Praze je přes 200 chrámů spravovaných několika desítkami řádů, odnoží církví, které svým vlastním způsobem chápou a praktikují Kristovo mystické učení. Praha je v tomto ohledu sjednocením mnoha různých způsobů praxe Kristova učení. Proto zvu poutníky, aby nebrali v potaz toliko jednotlivé církevní aspekty, ale především se v chrámech usadili a meditovali a naslouchali Kristovu odkazu ve svých srdcích. Praha sama o sobě je Kristovým odkazem. To, co je na Praze krásné, je její duchovní krása, která prozařuje skrze neméně krásné památky.

Ve východních mystických tradicích nejsou sochy jen připomínky minulosti, ale především držitelé energetického pole a duchovní síly bytosti, která je sochou vyjádřena. Při troše otevřenosti se můžeme s tímto energetickým polem spojit a meditovat společně třeba se sv. Anežkou českou. V porozumění východních tradic je socha svého druhu odkaz, odraz, chrám duchovní síly mystika, mystičky. Praha je prošpikovaná sochami a je dobré se spojit s příběhy těch, kteří jsou na sochách ztělesněni. A spojit se s jejich duchovní silou, nechat se jí inspirovat. Karlův most, Vyšehrad, Václavské náměstí, Pražský hrad jsou těmi místy, kde sochy jsou a stále vyjadřují své poselství a mnoho z nich je tzv. duchovně aktivních. Proto bytí a meditace a kontemplace u soch je velkou důležitou součástí poutě. Socha Karla IV. před Karlovým mostem je opravdu živoucí archetyp krále, je to místo, kde můžeme aktivovat a posílit svůj vlastní archetyp krále v sobě a ve společnosti. Stačí se zastavit a nacítit se.

Bývá mnohými označován jako archetyp lidské jednoty se zemí představuje mužský božský element lidského sepětí s půdou. Můžeme ho najít na vnějším ochozu chrámu Sv. Víta. Propojení Zeleného muže a Kristova učení odkazuje zpět k plné jednotě kosmického ducha a království pozemského.

Největší hradní komplex na světě. Chrám Sv. Víta a Svatováclavská kaple je tradičně považována za střed Českého království, navíc jsou v obložení z polodrahokamů, což mělo evokovat nádheru Nového Jeruzaléma, pohanské posvátní místo pahorek ŽIŽI. V blízkosti vrcholku Žiži býval umístěn i kamenný stolec v podobě prostého balvanu, ke kterému byl přiveden každý nově zvolený kníže, jež byl na něj slavnostně posazen a lidu bylo oznámeno jeho jméno.  Václav Havel řekl o hradu: „Chceme, aby se tu spojovaly všechny rozměry lidské existence a do jisté míry i existence tohoto státu. Hrad je třeba vnímat jako co nejotevřenější, živoucí organismus... Chceme, aby se stal tím, čím jednou možná byl v době Rudolfa II." Tato idea se již pomalu začíná naplňovat a my tak vstupujeme z našeho přetechnizovaného, globalizovaného a leckdy nepříjemného světa rovnou do dávných magických dob onoho císaře, jeho alchymistů, astrologů a snad i skutečných zasvěcenců. 

Tyto mystická krásná elegantní zvířata mají také svůj význam v celé krajině mystické Prahy. Labutě jsou bytosti veskrze párové a budou nás provázet v průběhu poutě. Jsou to symboly párové lásky a pečujícího rodičovství. Jak všichni jistě víme, labutě jsou symbolem věrnosti. Jejich vyobrazení slouží jako dekorace na svatebních oznámeních nejen kvůli jejich kráse, ale hlavně díky věrnosti a oddanosti páru a společné péči o mláďata. Dá se říct, že je to jakési poselství do nového manželství. Pozornost na sebe přitahují také při námluvách, kdy předvádí svůj synchronizovaný tanec a kladou si hlavy a své dlouhé krky přes sebe. Pak žijí v trvalých párech a byly zaznamenány případy, kdy po smrti jednoho z páru, uhynula zanedlouho i labuť druhá.