Další informace:

Kolektivní imunitní systém dělá svou práci, čistí, reguluje a navrací do přirozené rovnováhy - nic víc. Bolí to.
Jaká je kolektivní reakce? Vnější zpomalení, izolace jednotlivců, kolektivů, skrze které kolektivní imunitní systém již promlouvá nahlas. Udělejme a dělejme vše, co je v našich silách a možnostech a chraňme drahocenný lidský život, tak jest.

Jenže. Mystické tradice stále říkají to samé. To, co se děje na vnější úrovní je něco, co už existuje na vnitřní jemně-hmotnější úrovni, není-liž snad pravdivé, že velké množství bytostí jsou si vzájemně více než ukradení, izolovaní? Čest výjimkám a ostrovům pozitivní deviace. Není-liž snad pravdivé, že životní tempo moderního kolektivu není přirozené a zdravé? Nu tak tu máme zpomalení, slow down kámo. Kolektivní imunitní systém funguje neosobně, prostě dělá pro kolektiv svou regulující práci. Tento nadčasový imunitní systém/organismus, jehož jsme my lidičky, jen mikro jednotkami prostě čistí sám sebe, navrací sám sebe do přirozené rovnováhy všeho. A jelikož na klimatické, morální, duchovní dění kolektivního imunitního systému jsme nedbali a jen se neosobně bavili, nu tak další level je osobnějšího rázu, teď už hlas imunitního systému dorazil do chrámu našich těl a vztahů a vyjadřuje jen, to co zde již je. Jako kdyby zařval STOP a to hodně blízko nás. Udělejme a dělejme vše, co je v našich silách a možnostech chránit drahocenný lidský život. Ale teď celý globální kolektiv pociťuje společnou omezenost a malinkatost, jako kdyby se něco v nás, v tom kolektivu tak nějak potřebovalo poklonit tomu zřetelně většímu. Ne, nejsme páni tvorstva, ani náhodou, a protože jsme tak neučinili ze své moudrosti, uděláme to ze své nutnosti, jsme součástí tvorstva. A tato situace a okolnost a kolektivní reakce nás proměňuje a dělá z nás znovu více lidi, sepjaté cítící bytosti, které žijí s přirozenou bázní a pokorou před tím, čeho jsou součástí. Skutečný kontakt, vzájemný sou-cit, prožitek skutečně důležitého, vděčnost, bdělost. Jsou zde vnější řešení, ty se aplikují a dobře tak, jsou zde další úrovně řešení a jeden level, který vidím já, je praxe přítomnosti a bdělosti s tím jaké reakce v nás individuálně a kolektivně vznikající situace aktivuje, čistá bdělost a přítomnost a uvědomění s tím co je a není a mění se.

Takže co je to co své bublině mohu poradit? Sedněte si do meditace, nebo jděte do přírody na meditativní procházku s otázkou, koánem KDO JSEM JÁ a koronavirus? Stoupněte si a řekněte, takže kámo "Koroňáku", co se mohu díky tobě naučit a stát se lepším člověkem a buďte s tím. Nebo jak se díky tobě "Koroňáku" můžeme stát moudřejší, šťastnější, sepjatější společností, celkově zdravějším kolektivem?

Dejme si kvalitní čas, být v přítomnosti se svými pocity, myšlenkami, prožitky, ale také s kolektivním děním a prožitkem kolektivního "my". Zachovávejme a chraňme drahocenné životy, zároveň neztrácejme plnou víru v to, že i takové krize mohou mít význam pro vyšší úrovně prožitku kolektivní celistvé prosperity.

P.S. od samého počátku jsem ani na vteřinku nepocítil ani záchvěv strachu či paniky, ale ani lhostejnosti či ignorace, spíše přirozené bdělosti a přítomnosti a také sepětí s tvorstvem.

Pro dobro všech cítících bytostí, přeji vše dobré.

Co jsem vyjádřil, je mé pravdivé vyjádření, ale není to míněno jako všeobecná pravda.

Děkuji.
- Zdenek Weber